Výroba nejlevnějšího auta končí

Firma Tata měla v Indii před deseti lety velké plány. Chtěla zaplnit díru na trhu výrobou nejlevnějšího auta na světě. Tento nápad realizovala a začala vyrábět automobil, který stál v přepočtu něco kolem 45 000 Kč. Cena velice pěkná, ale na rovinu, co za tyto peníze můžeme očekávat? Auto nemělo stahovací okénka. V Indii asi moc závor, kde si berete parkovací lístek, nemají, ale občas si to okénko přeci jen stáhnout potřebujete. Asi byste si ani nedali hamburger u Macdrive. Posilovač řízení také nebyl v základu, takže jste se trošku nadřeli. O klimatizaci a jakýchkoli bezpečnostních prvcích jste si mohli nechat jen zdát.

Zprvu se tento automobil prodával relativně slušně. Když se ovšem nasytili chudáci, kteří si touto koupí splnili sen o automobilu, další kupci se již nenarodili. Asi největší potíž je v tom, že málokdo chce vlastnil auto, které je nejlevnější na celém světě. Zde se nabízí asociace s jeho majitelem, coby největším chudákem na světě. To ani indické ego nepřekousne. Možná by toto auto mělo uplatnění v autopůjčovnáchnebo ve firmách, kde je nízký rozpočet. Když společnost zjistila, že klienti preferují lepší výbavu, začala postupně přidávat tyto prvky do výroby. S tím ovšem začala narůstat i jeho cena. Minulý rok se prodávalo toto auto v přepočtu za 71 500 Kč.

V AUTOPŮJČOVNĚ BY HO NIKDO NECHTĚL

Došlo i na elektoautomobil. Bohužel nálepka nejlevnějšího automobilu se jen tak strhnout nedá a tak se prodeje propadly na 217 vozů za rok 2017. A to byl konec jedné éry levných vozidel. Když se rozhlédneme po pražských ulicích, teorie o egu se nám jen potvrdí. Již dávno nejsou luxusní automobily určeny k přepravě osob z místa na místo. Majitelé těchto vozů si často dokazují svoji hodnotu pomocí těchto drahých limuzín či aut SUV. Proč jsou tak oblíbené terénní vozy v Praze a okolí? Vsadím se, že ani jedno z nich nikdy v terénu nebylo.

V naší autopůjčovně sledujeme podobný trend. Lidé si rádi půjčují luxusnější auta. Při řízení větších aut se prostě cítí dobře. V Praze můžeme najít plno autopůjčoven, které nabízí pouze luxusní automobily k pronájmu. Půjčovné jde v těchto případech do závratných výšek, ale to movitým klientům nevadí. Auto nemají proto, aby dojeli do cíle, ale proto, aby se při tom cítili dobře. Cítit se dobře je hlavním cílem dnešní doby. Paradoxem ovšem je, že pouze vlastnictví majetků nás šťastnými neudělá, což si bohužel myslí většina lidí. Pokud není základem naší osobnosti sebeláska, přejícnost, pravda a podobné kladné vlastnosti šťastnými nebudeme nikdy.