Carsharing Praha

V poslední době se v ulicích Prahy začaly objevovat vozidla carsharingových firem. Jedná se o jiný typ autopůjčovny, kde hlavní prim hrají moderní technologie. Nejdříve se u takové firmy zaregistrujete, složíte kauci a určitý peněžní obnos, z kterého se bude čerpat nájemné za půjčení auta. Dostanete čip na otvírání auta a můžete začít jezdit. Auto si můžete vypůjčit třeba jen na jednu hodinu a zase ho vrátit na stejné místo. Můžete si ho vzít kdykoli se vám zachce, klidně o půlnoci a vrátit ho můžete nad ránem. Výhody takového půjčení auta se zdají lákavé. Když se ovšem ponoříme trošku hlouběji do problematiky, zjistíme, že to tak růžové není.

NÁJEMNÉ JE DOST DRAHÉ

Asi největším zklamáním bude cena. Majitelé těchto carsharingových autopůjčoven rovnou hlásají, že jejich služby jsou vhodné pro lidi, kteří toho moc nenajezdí, ideálně 10 000 kilometrů za rok. A mají pravdu. Pokud by toho totiž najezdili více, museli by sáhnout dost hluboko do kapsy. Cena za pronájem má totiž dvě složky. Tou první je cena za jednu hodinu, která činí cca 50 Kč, dle typu vozu a dokoupeného balíčku. Druhou složkou je cena za ujetý kilometr, ta činí cca 5 korun za kilometr. Když začneme počítat, tak nám vyjdou dost nepěkná čísla. Za 24 hodin půjčení bychom dali 1 200 Kč, a to máme Fabii a ještě jsme se nerozjeli. Když ujedeme za den den 300 kilometrů, můžeme si k tomu připočítat 1 500 Kč. Výsledek je 2700 Kč za jeden den a ujetých 300 kilometrů. Nutno dodat, že pohonné hmoty jsou v ceně pronájmu. Ty ovšem činí při průměrné spotřebě cca 600 Kč, takže za pronájem stále dáváme 2100 Kč za den. Autopůjčovna Praha vám za stejný den a kilometry účtuje pouze 800 Kč za Škodu Fabii.

PÁR KILOMETRŮ ZA PÁR HODIN

Carsharing se tedy vyplatí, pokud pojedete krátkou trasu a tu stihnete za pár hodin. Ideální čas, který se vyplatí se láme někde u 8 hodin času pronájmu a cca 100 km trasy. Pokud vám zabere cesta a vyřizování dané záležitosti času více, určitě se vyplatí zajít do klasické autopůjčovny. Tam vám také kauci vrátí hned po ukončení nájmu. Pokud chcete totiž využívat služeb carsharingu, musíte mít kauci u nich složenou permanentně, to má svoji logiku. Kauce většinou činí 5 000 Kč. Carsharingové firmy se snaží přesvědčit představitele měst, že jejich auta odstraní několik desítek či stovek zbytečných aut z ulic města. Zbytečná auta totiž patří lidem, kteří jezdí málo, takže ty svoje auta prodají a budou jezdit auty carsharingových autopůjčoven. Na oplátku dostanou carsharingové firmy od Magistrátu laciné parkovací karty pro své vozidla. Komerční parkovací karty totiž stojí 30 000 Kč na rok. Pravidla pro zapojení do tohoto systému jsou ovšem přísná, takže je otázkou času, kdo v tomto oboru vydrž nejdéle. Ten bude vítěz, který dosáhne na dotace. Rizika autopůjčoven jsou ovšem dost vysoká, k tomu se přidají rizika, která jsou spojena s vracení auta bez přítomnosti obsluhy. A do toho bude ještě otravovat úředník s neomezenou mocí.

V dnešní době je jen otázkou času, kdy si začnou chodit někteří „poctivci“ pro náhradní díly do těchto autopůjčoven. Vracet auto také zpět na ulici do stejné lokality není v dnešní době v Praze žádná jednoduchá záležitost. Mimo modré zóny je to nadlidský úkol. A v modrých zónách se situace pomalu vrací do stavu, před jejich zavedením. Večer před domem už nezaparkujete, objíždíte bloky a hledáte místo. Jediný rozdíl je v tom, že v dnešní době za to již platíte poplatek Magistrátu. Před tím jste hledali místo alespoň bez sankcí.